Začátkem jara jsem měl co dělat v Mutěnicích, takže jsem opět spojil příjemné s užitečným a koukl se po okolí. Mutěnice nejsou jen vinařská turistika s kalíškem v ruce, mohou být jako výchozí bod vašeho cyklovýletu po bývalé železniční trati. Během něj se zastavte třeba u Kamenné brány, takového místního Stonehenge.
Na místě, které vám chci dnes doporučit, byla od začátku 20. století do roku 2012 místní železniční dráha Kyjov – Mutěnice. Šlo o jednokolejku propojující Vlárskou dráhu s tratí Hodonín – Zaječí. Její délka byla asi 15 km, našli byste na ní čtyři stanice/nádraží a sloužila především pro průmyslovou dopravu. Nacházela se tu spousta vleček do okolních továren a lignitových dolů.
V roce 2009 došlo k jejímu definitivnímu uzavření, v roce 2012 byly koleje sneseny a na jejich místě vybudována cyklostezka. Okolo ní dnes najdete spoustu prvků se železniční tématikou.
U železniční trati z Mutěnic do Hodonína zůstal také tzv. kolejový trojúhelník či triangl, umožňující bezúvraťovou jízdu vlaku. Souprava na příjezdové koleji zastaví za výhybkou, následně zacouvá do stanice a pak opět pokračuje do Hodonína. Jestli je to stále využívané, netuším, spíše ne, když se podíváme, jaké soupravy tu jezdí.
Ale zpět k cíli tohoto výletu. Za zmíněným trianglem již na tělese původní trati leží cyklostezka, po které se za chvíli dostanete do Jarohněvic, místní části Dubňan, a k bývalé nádražní budově Dubňany. A hned za Jarohněvicemi stojí komplex Kamenná brána.
Komplex Kamenná brána
Svůj cyklostroj můžete nechat na začátku a jít se kochat do uklidňujícího areálu. Jedná se o louku posetou kameny, jejichž uspořádání je prý převzato z pravěkých staveb. Podobných areálů jsem už v Česku potkal více. Například u Kuřimi, známé jsou také menhiry u Kutné hory.
V Kamenné bráně u Dubňan či Mutěnic, najdete labyrint, kruhy z 24 kamenů, lunární kalendář či průchodový portál.
I pokud nejste naladěni na leckdy módní ezovlnu, ucítíte zde zvláštní klid. Zkuste si projít bludiště, přečíst si cedule, co u kamenů vnímat, a uvidíte sami. Samozřejmě, já zde byl v dubnu, kdy mírně poprchávalo a nikdo na kole nejel. I to mohlo k uklidňující atmosféře přispívat.
Celý komplex nese svůj název podle průchodového portálu. Ten je umístěn na vyvýšeném místě a prochází jím cesta z jihu na sever symbolizující životní cestu člověka. Kamenné schody k bráně symbolizují životní úsilí, brána samotná pak bod změny na cestě životem. Měli byste se pod ní zastavit a chvíli přemýšlet, kam v životě kráčíte. Okolo brány je rozmístěno několik dalších kamenů do podoby léčivého kruhu.
Čistě technicky, brána je prostě zbytek z nějakého starého domu. Mám pocit, že tam byl vyryt i letopočet původního stavení.
Kousek dál po cyklostezce se nachází jeden z artefaktů původní železnice. Šlápnete-li do pedálů, pak se za chvilku okolo Svatobořic dostanete do Kyjova.
Moje cesta však vedla po chvíli doprava a směřovala do Milotic na místní barokní zámek. Už jsem tu byl jednou na podzim a jeho park byl překrásný. Tentokrát je ale jeho lesní část nepřístupná kvůli úpravám. K rybníkům se tedy nedalo dostat. Prohlédl jsem si alespoň nádvoří (ještě se neprovádělo), chvíli okukoval místní krásné pávy a vydal se na cestu domů.
